Pavla a Petr žijí v krásném domě v Pobeskydí

Navštívili jsme individuálně navrženou dřevostavbu v podhůří Beskyd. Pavla a Petr si tu nechali postavit moderní bungalov s valbovou střechou, užitnou plochou 187 m2, rekuperací vzduchu, centrálním vysavačem, stylovým interiérem a úžasnou venkovní terasou. Prohlédněte si jejich dům dotažený perfektně do posledního detailu.

Nenechte si ujít:

Jaké velké problémy řešili Pavla a Petr s pozemkem? Jaký netradiční zážitek měli se sousedem? Jaké zvolili do svého domu technologie? Kdo celý dům navrhnul a jaké jsou jednotící prvky v interiéru? A co si na svém novém domě oblíbili nejvíce? To vše a mnohem více nám majitelé prozradili v rozhovoru. 

Proč jste se rozhodli pro nový dům a kolik vás tu bydlí?

Petr: Oba jsme panelákové děti, ale jak stárneme, rozhodli jsme se postavit si vlastní dům blíž přírodě, kde bychom měli hezkou zahradu a soukromí.
Pavla: Bydlíme tu čtyři, ale naše děti už jsou velké a studují, takže tu bývají jen občas. Syn už má vlastní bydlení a jezdí jen na návštěvy, dcera je tu s námi častěji.

Podle čeho jste si vybírali pozemek?

Petr: S pozemky je to v okolí těžké, vlastně není moc na výběr – pozemek buď je, nebo není. Zkrátka jsme koupili takový, který byl k mání a líbil se nám. Naše parcela leží na kraji většího města a je blízko k horám, takže lokalita je pro nás ideální – skoro samota, klid, jen pár domků v sousedství.

Řešili jste při koupi nějaké problémy?

Petr: Při koupi ne, to šlo hladce. Bohužel tu ale bojujeme s vodou. Pozemek je v mírném svahu a nad námi je pole. Když jsou velké deště nebo se přežene silná bouřka, teče nám přes pozemek a nestíhá se vsakovat. Původní meliorace vybudované zemědělci v 50. letech minulého století se totiž začínají přehrazovat domy. Tím pádem voda z pole teče přímo k nám. Je tu navíc jílovitá půda a při velkých deštích zahrada trpí. Dokonce jsme později zjistili, že se tu jíl i těžil, je až do hloubky 4 metrů! A teprve pod ním se začíná voda vsakovat.
Pavla: To je jediné, co nám tu dělá starosti. To jsme ale na začátku nevěděli a ani původní majitel to netušil. Problém se ukázal, až když jsme dělali základovou desku a začalo vydatně pršet.

Jak jste situaci vyřešili?

Petr: Snažili jsme se udělat co nejlepší odvodnění pozemku, máme vsakovací nádrž a na zahradě jsme vyměnili horní vrstvu jílu za ornici, aby měly rostliny šanci růst. V naší části obce není dešťová kanalizace, nejsou tu kanály, voda tudíž nemá kam odtéct a vsakuje se pomalu. Plánujeme se domluvit se sousedy a s obcí, že by se vybudovaly odvody dešťové vody. Nějaký žlab nebo roura svedená do potoka – to by určitě pomohlo.

Co byste poradili ostatním, aby takovému problému předešli?

Pavla: Určitě se ptát sousedů a pořádně prozkoumat stav půdy, pokud se stavební parcela nachází pod svahem. My se souseda o 300 metrů dál ptali, ale ten zrovna žádné problémy nemá.

Vyřizovali jste si stavební povolení sami?

Pavla: Neměli jsme na to čas, energii ani zkušenosti. Využili jsme paní na doporučení od naší realizační firmy. Dělá to celý život a zkrátka věděla, co a jak. Komunikace s úřady trvala pět a půl měsíce. Ke konci už jsme se snažili vše popohnat, protože náš dům musel jít do výroby. Naštěstí se vše stihlo. Úřady totiž fungují tak, že pro ně základní časová jednotka není den, ale měsíc. Navíc jsme začínali stavět v létě, a to je spoustu lidí na dovolených, čímž se vše ještě více natahovalo.
Petr: Byl to pro nás proces šíleného papírování. V projektu se vyskytly dvě malé chyby od projektanta, které se ve fázi vyřizování povolení projevily jako 2 měsíce čekání navíc.

V jaké fázi jste se rozhodli pro dřevostavbu?

Petr: Měli jsme v tom jasno hned od začátku, protože jsme chtěli bydlet rychle. Máme už svoje roky a nechtěli jsme na nic čekat. Jeli jsme navštívit asi tři referenční dřevostavby. Líbily se nám, takže bylo rozhodnuto.

Jak jste vybírali realizační firmu?

Pavla: Zkoumala jsem vše na internetu, hledala firmy a typy domů, které staví. Petr zase pročítal recenze. Jeli jsme pak na Stavební veletrh do Brna, kde jsme si obešli vystavovatelské firmy i vzorové domy. Na základě celkového dojmu, referencí od lidí i podle stylu domů jsme si vybrali tři firmy do užšího výběru.
Petr: Se všemi třemi jsme se sešli osobně. Úplně první schůzku jsme měli se společností DOMY D.N.E.S. a jejím obchodním zastoupením v Ostravě, společností DRC. S tou jsme nakonec i postavili. Majitel firmy na nás úžasně lidsky i profesně zapůsobil a vždy byl velice ochotný nám se vším poradit a zodpovědět všechny otázky.

Stavěli jste dům na klíč?

Petr: Ano. Rozhodli jsme se pro stavbu na klíč, aby firma pohlídala kompletně všechna řemesla a nic se neprotahovalo. Se stavařinou nemáme vůbec žádné zkušenosti a nechtěli jsme nic řešit svépomocí.
Pavla: Probíhalo to tak, že hrubou stavbu vyrobila a smontovala firma DOMY D.N.E.S., a celkovou výstavbu koordinovalo jejich ostravské zastoupení. A to od základové desky až po dokončovací práce.

Jak dlouho probíhal proces výstavby? Nastaly nějaké komplikace?

Petr: Měsíc trvalo zhotovení základové desky, necelý měsíc hrubá stavba. Dokončovací práce měly být hotové podle smlouvy za 4 měsíce. Firma by tento termín v pohodě dodržela, ale nastal jiný problém.

Nejdéle jsme totiž čekali na přípojku a elektroměrovou skříň (antoníčka) od místní realizační firmy. Z mého pohledu se jednalo opravdu o nezákaznicky orientovanou firmu. Známí mi radili, abych si zažádal včas, což jsem uposlechl. Žádost jsem podal v únoru 2018 a za 8 měsíců mělo být hotovo, nicméně jsme čekali dvojnásobek slibovaného času. Přestože to bylo v místě, kde daná firma už zrealizovala několik přípojek. To pro nás znamenalo největší stres a vztek v průběhu celé výstavby, protože se dům musel stavět s elektřinou od sousedů, kteří byli naštěstí ochotní nám pomoct.

Proto jsme na termín dodělávek netlačili. Nakonec dokončovací práce trvaly asi 7 měsíců, hotový dům jsme si přebírali v dubnu 2019 a brzy na to jsme se stěhovali.

Pavla: Jinak ze strany obou realizačních firem žádné problémy nebyly. Víme, že stavba domu bývá pro mnohé velký stres, ale s panem Lukaštíkem a jeho partou probíhalo vše v klidu, byli spolehliví a vstřícní. Pouze nám po pár měsících přijel dodavatel hrubé stavby seřídit dvě okna, ale to je standard.

Jaké jsou podle vás největší výhody dřevostavby?

Petr: Výhody dřevostavby jsme pocítili hned ze začátku. Hrubá stavba se vlastně vyrobí v továrně a za dva týdny je dům pod střechou.

Proč jste zvolili bungalov a ne dům na patro?

Pavla: Vyhovuje nám přízemní dům hlavně kvůli propojení se zahradou. Taky se nám blíží stáří, proto jsme nechtěli schody. 

Jak jste postupovali při návrhu vašeho domu a půdorysu?

Petr: Celý návrh načrtla Pavla na čtverečkovaný papír a ten pak naše firma překreslila do projektu.
Pavla: Vycházeli jsme původně z typového projektu, přizpůsobili jsme si ho však podle svých představ. Obrátili jsme dům zrcadlově, zvětšili obývák, zrušili jsme jedno malé WC, zvětšili zádveří a šatnu a přidali spížku. Sice se trošku zmenšila kuchyň, ale zase se v ní ušetřilo místo na skladování potravin.
Petr: Chtěli jsme dům do tvaru L s krytou terasou orientovanou na jih. Střecha měla být původně kratší, ale na doporučení firmy jsme ji protáhli skoro nad celou terasu. Bylo to dražší řešení, ale jsme za to moc rádi. Terasa je teď vlastně prodloužením obýváku a hodně ji využíváme.

Váhali jsme taky mezi garáží a krytým stáním. Garáž jsme nakonec zamítli, stejně tam pak auto nikdy nestojí a je to jen skladiště. Ale zbylo nám místo na sklad, do kterého se vstupuje zvenku. Je v něm veškerá technologie – rekuperace, jednotka centrálního vysavače, do budoucna možná přibyde fotovoltaika.

Popis půdorysu

Bungalov 5+kk byl postaven podle individuálního návrhu majitelů. Má černou, valbovou střechu, částečné modřínové obložení a tvar půdorysu do L. Krytý vstup domu ústí do zádveří s praktickou šatnou. Na zádveří navazuje technická místnost, ve které se nachází pračka, sušička, umyvadlo na praní a bojler na vodu. Dále se vstupuje do chodby, z níž je přístup do ložnice se samostatnou koupelnou a šatnou, dvou pracoven, pokoje dcery, druhé koupelny a hlavního obývacího prostoru. Ten v sobě spojuje kuchyň se spíží, jídelní kout propojený s terasou a venkovním posezením a obývací pokoj s krbovými kamny. V rohu domu vyzbylo místo ještě pro jednu místnost, která slouží jako sklad a je přístupná pouze zvenku. 

Jakým způsobem jste si zařizovali interiéry?

Pavla: Chtěla jsem do obýváku zajímavá norská kamna schovaná do výklenku. Ten jsme si nechali od místní kamnářské firmy vyzdít betonovými tvárnicemi. Údajně něco takového dělali poprvé, takže jsem jim musela několikrát kreslit svoji představu. Hodně inspirace jsem posbírala na Pinterestu, mnoho nápadů v tomto domě pochází odtamtud.

Kuchyň nám vyrábělo na doporučení kuchyňské studio z Rýmařova. Za příznivou cenu plně vyhověli našim individuálním požadavkům. Máme ji laděnou do petrolejové barvy, která se prolíná celým naším domem. Další materiály, které se v interiéru opakují, jsou měď a jemné orientální motivy. Vestavěný nábytek nám vyráběl stolař na míru. Ostatní je kombinace staršího vybavení, např. po rodičích, s novými kousky vyhledanými na internetu. Do jídelny jsme si nechali zrenovovat staré TON židle.

Čím dům vytápíte?

Petr: Topíme elektřinou, máme bojler a podlahové vytápění. Dále jsme si nechali nainstalovat řízené větrání s rekuperací vzduchu. Je to investice navíc, ale dřevěná konstrukce by měla dýchat, aby časem nevlhla. Takže buď musíte hodně větrat, což se v zimě dělá těžko, nebo to za vás řeší rekuperace, která navíc vytváří velmi příjemné vnitřní klima a neustálý přísun čerstvého vzduchu.
Pavla: Mívala jsem dříve zdravotní komplikace, když býval doma suchý vzduch, ale v našem novém domě nemám žádné problémy. I v koupelně se drží menší vlhkost. Rekuperaci bych určitě doporučila všem.

Co tepelný komfort v létě a v zimě?

Petr: V létě úplně super, dům se nepřehřívá, uvnitř je chládek. V zimě se zatím učíme topit. Z paneláku jsme nebyli zvyklí na studenou podlahu. Tady je v místnosti 23 stupňů, ale podlaha je chladná. Zvýšili jsme pak teplotu, což bylo na nohy příjemnější, ale zase více protopíme. Hledáme nějaké optimum, zatím jsem se naučil nosit „cukle“.

Máte v domě nějaké další technologie?

Pavla: Na jižní straně domu máme ve všech oknech venkovní žaluzie. Chtěla jsem původně posuvné okenice, ale ty ztroskotaly na realizaci a ceně. Jednou už se nám však stalo, že jsme ráno vstali a byli bez světla. Nešel proud a nemohli jsme vyjít ani na terasu.

Pořídili jsme i centrální vysavač, který nám byl doporučen od realizační firmy. Veškerý prach a nepořádek je mimo dům, údržba je jednou za pár měsíců a vysávání je úplně bez zápachu. V kuchyni u podlahy máme navíc takovou „černou díru“ – dá se tam cokoli zamést a systém si smetí odsaje. Jsem s tím velice spokojená. Vysavač má sice trochu neskladnou 10metrovou hadici, ale už jsme se s ní naučili.

Petr: Nechali jsme si udělat i přípravu na fotovoltaiku a baterky. Zjistili jsme si předem, co je třeba udělat už v průběhu výstavby. Návratnost je sice dlouhá, ale děláme to kvůli ekologii i záložnímu zdroji energie. A do důchodu chceme mít co nejlevnější provoz domu. Fotovoltaika neutáhne topení, ale zbytek elektrického vybavení ano.

Jaké máte měsíční náklady na provoz domu?

Petr: Roční vyúčtování ještě nemáme, ale odhaduji celoroční náklady za elektřinu kolem 40 000 Kč, měsíčně tedy přes 3 000 Kč. A to máme velký dům (170 m2) a hodně vaříme.

Jak se vám v dřevostavbě žije? S čím jste nejvíce spokojení?

Petr: Žije se nám tu moc dobře, je to obrovská změna oproti bytu. Máme soukromí, prostor, přírodu, klid. Kdyby nebylo vody na pozemku, jsem spokojený na 110 %.
Pavla: Já jsem nejvíce nadšená z velké kuchyně propojené s obývákem a terasou. Jsme tak pořád pospolu, je tu dostatek světla a prostoru.

Doporučili byste dřevostavbu svým známým?

Petr: My už ji dokonce doporučujeme. Říkáme: Nebojte se toho, je to rychlé, dům je naprosto plnohodnotný, stejně jako zděný. Tepelné ztráty jsou ještě menší, komfort bydlení je super. Půl zeměkoule žije v dřevostavbách, jen my máme představu, že musíme mít pevnost pro 3 generace.

Jaké tu máte sousedské vztahy?

Pavla: Se sousedy vycházíme dobře, pomohli nám s elektřinou, začínáme si tykat, celkově zatím super. A máme už jednu kuriózní příhodu. Jednomu sousedovi utekly ovce a usídlily se na naší zbrusu nové terase z dřevoplastu v době, kdy jsme tady ještě nebydleli. Naše obec má ve znaku ovci, takže to bylo vlastně takové symbolické pokřtění, a naštěstí šla terasa vyčistit. I to se děje, když člověk bydlí blíž přírodě. 

Co byste za sebe poradili lidem, kteří se teprve chystají stavět?

Petr: Člověk na stavbě nejvíce šetří v jejím závěru, když mu začínají docházet peníze. A to většinou bývají věci, které jsou nejvíce vidět – podlahy, dveře, kliky, zahrada. A pak na to celý život kouká. Proto za sebe radím nerozhazovat moc na začátku, nebo vše dobře propočítat a mít rezervu. Protože vždycky je to trochu dražší, než si na začátku myslíme.
Pavla: Základ je vybrat si dobrou firmu. Potřebujete mít i trochu štěstí a musíte se připravit na spoustu vybírání a rychlého rozhodování často o věcech, o kterých toho moc nevíte. Nechat si poradit, ale vybrat si dle svého vkusu a nepodléhat trendům. Dům si stavíte pro sebe a vy se v něm máte cítit dobře.

Děkujeme Pavle a Petrovi za příjemný rozhovor o zkušenostech se stavbou domu a přejeme jim mnoho spokojených chvil v jejich překrásné dřevostavbě.

Autor: Ing. Petra Srncová
Vydáno dne: 03. 02. 2021
Photocredit: Jan Planička
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/pavla-a-petr-v-pobeskydi